kostel Povýšení sv. Kříže (Drásov)

Kliknutím mapku aktivujete
Logo farní kostel Povýšení sv. Kříže
O místu:

Je státem chráněná kulturní památka, je jednolodní stavbou s hranolovou věží na západní straně z poloviny 13.století. K pozdně románskému jádru bylo před polovinou 14. století přistavěno kněžiště se sakristií a současně vymalováno. Až někdy v 15.století byla přistavěna věž. V kněžišti byly v roce 1932 objeveny gotické nástěnné malby s christologickými a mariánskými náměty z druhé poloviny 14.století, restaurované v roce 1981. Na věži je zavěšen zvon z roku 1512 (původní zvon byl z roku 1484).

 
Současnou podobu kostel získal po stavebních i interiérových úpravách v 1.polovině 19.století. Generální rekonstrukce kostela byla provedena v roce 1955 a poslední oprava ukončena v roce 1983. V zařízení kostela je cenná sochařská výzdoba hlavního oltáře z kobce 18.století od Ondřeje Schweigla. Volně umístěné dřevořezby sv. Václava a sv. Cyrila a Metoděje z let 1940-1941 jsou dílem Heřmana Kotrby. Monstrance věžového typu, nalezená v roce 1830 při bourání kostnice u kostela, byla pro drásovský kostel přepracována v roce 1601 patrně z relikviáře z poloviny 15. století. Kolem kostela se uchovaly zbytky ohradní zdi původního hřbitova, dnes upraveného na park s mohutnými lípami. Dodnes se zde před vchodem nacházejí dva staré kamenné náhrobky s reliéfním latinským křížem bez nápisu a přímo u vstupu do kostela dva novější náhrobky místních kněží k.Dědka (z r. 1890) a F.Malíka (z r. 1957). Na kostelní zdi je umístěn dřevěný kříž jako památka na sv. misie v roce 1935 a 1945.
 

Relikviářové ostensorium z Drásova Roku 1830 bylo při bourání staré kostnice u kostela Povýšení sv. Kříže nalezeno ostensorium zazděné ve skrýši (zápis kaplana J. Fettera v knize kostelních účtů). Ukryto bylo pravděpodobně při válečném ohrožení Drásova Švédy za třicetileté války. Ostensorium je věžového typu, výška 43 cm, podle nápisu vyrytého zespodu na noze bylo přepracované roku 1601 pro drásovský kostel patrně z relikviáře pocházejícího z poloviny 15. století. Jádro je tvořeno hranolovou schránkou s kruhovým otvorem lemovaným v čelní i zadní stěně vyřezávaným rámem, který zachycuje jedno nažloutlé bublinaté sklo a jedno sklo novodobé. Schránka je završena jehlancovou stříškou, kterou u paty člení lomené oblouky. Na stříšce jsou vyryty akarty, rozety, postava sv. Jana Evangelisty. Stříška vybíhá do kříže s litým korpusem Krista.


Základna schránky spočívá na podpěrném čtyřbokém komolém jehlanu. Jeho široká přední i zadní plocha je zdobena rytými akantovými listy, ty jsou však na čelní straně téměř zakryty skleněnou napodobeninou kamene. Ostensorium zpestřuje celkem šest skleněných imitací průhledných drahých kamenů, stříšku doplňuje červená imitace vybroušená do tzv. smíšeného brusu, jehož spodek je tvarovaný jako stupňovec a svršek je muglovaný. Je pozoruhodné, že napodobeniny kamenů jsou vybroušeny z čirého skla a barevného efektu bylo dosaženo podložením skel barevnými foliemi či laky.

 

Drásovské ostensorium je významným zástupcem moravského církevního klenotnictví, jeho dnešní podoba je dle mínění L. Teyschlové výsledkem několika pracovních etap. Stavba schránky napovídá, že jde o konzervativní typ ostensoria těžícího z tvarosloví relikviářů první poloviny 15. století, zejména z tvarového bohatství relikviářů dolnorakouských z doby kolem poloviny 15. století. Sloužila-li schránka jako relikviář, nebyla k tomuto účelu používána dlouho. Technickou úpravou a užitím dekorace bylo relikviářové ostensorium změněno na počátku sedmdesátých let 15. století v monstranci. V další pracovní etapě roku 1601 byla zásluhou faráře Kosa monstrance oživena barevnými imitacemi kamenů, zasazených do osazen ve středu tepaných růžic. Tyto velké, nápadné ozdoby byly rozmístěny nejen na plášti nohy, ale i na plochách vrchní části monstrance, bez ohledu na dřívější rytou dekoraci. Kosova úprava byla jen doplňkem, který nezměnil původní středověký ráz monstrance.

 

Krucifix na vrcholku drásovského ostensoria je novodobým přídavkem. V nejnovějším zhodnocení drásovského ostensoria byla odmítnuta teorie o jeho opakovaném pozdějším přepracování. Předpokládá, že drásovský farář Kos svou dedikací oznamuje, že dílo opatřil a nikoliv dal přepracovat. Jde o typ relikviářového ostensoria, běžný od 1. poloviny 14. století, s analogickými předstupni jako je ostensorium sv. Eustacha (kolem 1350) z olomouckého dómu nebo monstrance od sv. Michala v Olomouci (1. třetina 15. století). Olomoucké analogie dovolují datovat drásovské ostensorium do čtvrtého až pátého decénia 15. století (Morava, Olomouc).

Zvony

V roce 1512 dala ulít abatyše Kunhuta zvonařským mistrem Jarošem zvon se jménem Povýšení sv. Kříže, ten je ve zvonici kostela zavěšen dodnes. Zvon má největší průměr 960 mm a podle akustického  rozboru z roku 1948 patří k nejkvalitnějším dílům své doby i současnosti, je naladěn v tónu b1. Původně byly ve zvonici drásovského kostela zavěšeny čtyři zvony, ale  k nepříjemnostem 1. světové války patřila i rekvizice různých předmětů a tak v Drásově byly tři kostelní zvony zabaveny a ponechán byl jen nejstarší (ten je na věži), v říjnu roku 1917 byly dokonce odebrány i píšťaly varhan. V současné době jsou ve věži kostela zavěšeny tři zvony.

Nástěnné malby

V závěru 14. století získal drásovský kostel nástěnné malby, které se do dnešní dochovaly pouze na stěnách kněžiště. Severní stěna je pokryta výjevy ze života Kristova. Ve spodním pásu bylo ztvárněno Posmívání Kristu, Korunování trním a Ukřižování. Střední pás obsahuje Bičování, Nesení kříže a Přibíjení na kříž. Nad těmito obrazy byl pravděpodobně umístěn výjev Kristus na hoře Olivetské. Nad ranné barokním sanktuariem se dochoval fragment obrazu Umučení deseti tisíc mučedníků na stromě. Na celé nadzemní ploše presbytáře byly původně vymalovány postavy 12 apoštolů, ale při neodborných opravách byly zničeny. Jižní stěna kněžiště nese výjevy mariánské. V nejspodnějším pásu Zvěstování P. Marii, Obětování Páně a navštívení sv. Alžběty P. Marií. Ve středním pásu jezachyceno Klanění tří králů a Vraždění betlémských neviňátek. Třetí pás je omezen na výjev Úmrtí Panny Marie, nad nímž fragment anděla se strunným nástrojem ukazuje na oslavnou scénu Mariina Nanebevzetí. Na zaklenutí okenních špalet jsou patrny hlavy starozákonních proroků a patriarchů, jež kromě Jonáše, Davida a Daniela nelze identifikovat. Mezi špaletami oken kněžiště a na špaletách jsou zachyceny četné postavy světic s atributy (sv. Alžběta, Barbora, Agáta, Dorota, Kateřina, Uršula, Apolonie...), které odpovídají pojímání katolického kultu svatých v době Karla IV. Lze předpokládat, že podobným způsobem byly drásovským farníkům vizuelně zpřístupněny biblické děje i na stěnách kostelní lodi.

Nejbližší události v místě (rozmezí od 2.10. do 12.10.2023)

Den Čas Druh intence
čtvrtek
5.10.
18:00 Mše svatá Za Elišku Kuchynkovu a rodiče
neděle
8.10.
08:00 Mše svatá Za Helenku Medunovu
čtvrtek
12.10.
18:00 Mše svatá ( volná intence )

Místo uskutečnění

49.3322675N, 16.4775053E

Sdílejte info