kostel Povýšení sv. Kříže (Drásov)

Drásovské ostensorium je významným zástupcem moravského církevního klenotnictví, jeho dnešní podoba je dle mínění L. Teyschlové výsledkem několika pracovních etap. Stavba schránky napovídá, že jde o konzervativní typ ostensoria těžícího z tvarosloví relikviářů první poloviny 15. století, zejména z tvarového bohatství relikviářů dolnorakouských z doby kolem poloviny 15. století. Sloužila-li schránka jako relikviář, nebyla k tomuto účelu používána dlouho. Technickou úpravou a užitím dekorace bylo relikviářové ostensorium změněno na počátku sedmdesátých let 15. století v monstranci. V další pracovní etapě roku 1601 byla zásluhou faráře Kosa monstrance oživena barevnými imitacemi kamenů, zasazených do osazen ve středu tepaných růžic. Tyto velké, nápadné ozdoby byly rozmístěny nejen na plášti nohy, ale i na plochách vrchní části monstrance, bez ohledu na dřívější rytou dekoraci. Kosova úprava byla jen doplňkem, který nezměnil původní středověký ráz monstrance.

Krucifix na vrcholku drásovského ostensoria je novodobým přídavkem. V nejnovějším zhodnocení drásovského ostensoria byla odmítnuta teorie o jeho opakovaném pozdějším přepracování. Předpokládá, že drásovský farář Kos svou dedikací oznamuje, že dílo opatřil a nikoliv dal přepracovat. Jde o typ relikviářového ostensoria, běžný od 1. poloviny 14. století, s analogickými předstupni jako je ostensorium sv. Eustacha (kolem 1350) z olomouckého dómu nebo monstrance od sv. Michala v Olomouci (1. třetina 15. století). Olomoucké analogie dovolují datovat drásovské ostensorium do čtvrtého až pátého decénia 15. století (Morava, Olomouc).

Zvony

V roce 1512 dala ulít abatyše Kunhuta zvonařským mistrem Jarošem zvon se jménem Povýšení sv. Kříže, ten je ve zvonici kostela zavěšen dodnes. Zvon má největší průměr 960 mm a podle akustického  rozboru z roku 1948 patří k nejkvalitnějším dílům své doby i současnosti, je naladěn v tónu b1. Původně byly ve zvonici drásovského kostela zavěšeny čtyři zvony, ale  k nepříjemnostem 1. světové války patřila i rekvizice různých předmětů a tak v Drásově byly tři kostelní zvony zabaveny a ponechán byl jen nejstarší (ten je na věži), v říjnu roku 1917 byly dokonce odebrány i píšťaly varhan. V současné době jsou ve věži kostela zavěšeny tři zvony.

Nástěnné malby

V závěru 14. století získal drásovský kostel nástěnné malby, které se do dnešní dochovaly pouze na stěnách kněžiště. Severní stěna je pokryta výjevy ze života Kristova. Ve spodním pásu bylo ztvárněno Posmívání Kristu, Korunování trním a Ukřižování. Střední pás obsahuje Bičování, Nesení kříže a Přibíjení na kříž. Nad těmito obrazy byl pravděpodobně umístěn výjev Kristus na hoře Olivetské. Nad ranné barokním sanktuariem se dochoval fragment obrazu Umučení deseti tisíc mučedníků na stromě. Na celé nadzemní ploše presbytáře byly původně vymalovány postavy 12 apoštolů, ale při neodborných opravách byly zničeny. Jižní stěna kněžiště nese výjevy mariánské. V nejspodnějším pásu Zvěstování P. Marii, Obětování Páně a navštívení sv. Alžběty P. Marií. Ve středním pásu jezachyceno Klanění tří králů a Vraždění betlémských neviňátek. Třetí pás je omezen na výjev Úmrtí Panny Marie, nad nímž fragment anděla se strunným nástrojem ukazuje na oslavnou scénu Mariina Nanebevzetí. Na zaklenutí okenních špalet jsou patrny hlavy starozákonních proroků a patriarchů, jež kromě Jonáše, Davida a Daniela nelze identifikovat. Mezi špaletami oken kněžiště a na špaletách jsou zachyceny četné postavy světic s atributy (sv. Alžběta, Barbora, Agáta, Dorota, Kateřina, Uršula, Apolonie...), které odpovídají pojímání katolického kultu svatých v době Karla IV. Lze předpokládat, že podobným způsobem byly drásovským farníkům vizuelně zpřístupněny biblické děje i na stěnách kostelní lodi.